Historie medicíny

Chlumského roztoku se pro jeho charakteristický zápach také říká “vůně nemocnic”

(Kdo vypije větší množství “chlumáku”, naordinoval si smrt)

“Člověk, který nikdy nedělá chyby, je člověk, který nikdy neudělal nic.”

(Theodore Roosevelt)

“Dlouhá zkušenost mne naučila bát se lékařů stejně jako nemoci.”

(Henry de Montherlant)

S rozvojem farmaceutického výzkumu a výroby mnoho receptur starších, avšak osvědčených galenik, upadlo zcela v zapomnění. Původní předpisy pro jejich přípravu zastaraly, některé preparáty byly vyloučeny po zjištění nežádoucího vedlejšího účinku a u jiných byla zpochybněna účinnost. K málo povědomým roztokům k zevnímu užití v chirurgické, stomatologické a veterinární praxi patří dodnes používaná směs kafru a fenolu v 95% lihu, známá pod označením roztok Chlumského. Do medicínské praxe jej zavedl v roce 1926 univerzitní profesor MUDr. Vítězslav Chlumský. Od středy 13. června 2014 obecná neznalost Celý článek »

Různá moudra, která se mohou stát: Murphyho zákony pro zdravotní sestry a jejich pacienty

Určitě je znáte. O různých variantách platnosti Murphyho zákonů se přesvědčujeme dnes a denně, protože se týkají všech oblastí života a práce. Jsou to humorné, poučné a duchaplné výroky, dokládající paradoxy a nepravidelnosti doprovázející lidská jednání a chod institucí. Platí vždy v tu nejnevhodnější dobu a většina z nich vychází z prvního Murphyho zákona: “Cokoliv, co se může pokazit, se pokazí”. Murphologie je většinou zábavná, ale někdy ji bohužel musíme brát vážně. Zcela to platí o práci zdravotníků a jejich pacientů; psát o ní je velmi obtížné. Především proto, že jakákoliv moudra o tomto povolání by neměla být o smrti, ale o životě. Klasik tohoto literárního žánru spisovatel Arthur Bloch o tom píše: “Psát Murphyho zákony pro oblast lékařství je obtížné: Diagnostikujete-li nemoc X, pacient zemře na Y, to opravdu není příliš humorné.”

Zákony pro zdravotní sestry a laborantky

Základní pravidlo pro laborantky:

Když už nerozumíš tomu, co děláš, dělej to aspoň precizně. Celý článek »

Nový kompletní průvodce po klikaté cestě dějin lékařství

“Umění medicíny spočívá v obveselování pacienta, zatímco příroda léčí chorobu.”

(Voltaire, francouzský osvícenecký filozof a spisovatel)

“Vyhněte se městu bez doktorů!”

(Židovské přísloví)

“Co se kurýrování týče, učinili jsme již příslušná opatření. Řídíme se heslem: blíž k přírodě – jen žádnou drahou medicínu! Člověk je mechanismus docela prostý: když umře, umře bez ní – když se uzdraví, uzdraví se i bez ní.”

(Nikolaj Vasiljevič Gogol, ruský prozaik a dramatik) Celý článek »

Chraňme se před zbytečnými účinky elektrosmogu

Žijeme trvale v prostředí znečištěném nejen výfukovými plyny a průmyslovými zplodinami, ale také elektrosmogem. Tímto pojmem nazýváme souhrnně elektromagnetická pole a vlny, která vznikají v důsledku technické činnosti člověka a vykazují účinek na okolní prostředí. Tato problematická pole a vyzařování se vyskytují v menší či větší míře všude tam, kde dochází k přenosu elektrické energie, používání elektrických zařízení nebo elekromagnetických vln k přenosu informací. Najdeme je tedy jak ve volné přírodě, tak v budovách. Je nesporné, že tato pole mají účinek na člověka, představujícího vodivé těleso. Tuto skutečnost nelze popřít, neboť vychází z fyzikálních zákonů. Dosud nejednotné jsou však názory na to, zda mají tyto účinky až škodlivé dopady na zdraví lidí. V posledních desetiletích se – zejména v našich domácnostech – se čím dál více obklopujeme značným počtem elektrických a elektronických zařízení a vedení, zdánlivě nám usnadňujících a obohacujících každodenní život, ale vytvářejících kumulovaná umělá elektromagnetická pole; neustále se také zvyšují frekvence pro přenos informací, vlny pronikají i silnými zdmi objektů a stavební materiály. Celý článek »

Rok 1810: První “plechová” konzerva otevřela jídlu nové obzory

Dlouhá staletí – první záznamy pocházejí ze starého Egypta a Řecka – se potraviny rostlinného i živočišného původu na delší čas uchovávaly pomocí nasolování, uzení nad doutnajícím dřevem, máčení v alkoholu či octu, kvašení, vysoušení, mražení přírodním ledem a sněhem, přídavků různých koření, varu nebo jiných metod. Žádná z nich ale poživatiny nezachovala dlouhodobě čerstvá. Jak to v historii lidstva často bývá, také popud k objevení nového a dokonalejšího způsobu, jak uchovat jídlo delší dobu čerstvé, vyšel z armády: tehdy generál dělostřelectva, pozdější císař Napoleon Bonaparte, vypsal v roce 1795 soutěž na zajištění zásob pro své muže v poli a válečné námořnictvo, spojenou s vysokou finanční odměnou tomu, kdo to dokáže: až v květnu 1809 se to povedlo francouzskému kuchaři a vynálezci Nicolasi Appertovi, který vyvinul metodu konzervace potravin na základě kombinace jejich uskladnění v hermeticky uzavřené skleněné nebo porcelánové nádobě a tepelné sterilizace; Celý článek »

Věhlasní židovští lékaři a další učenci z rodu Jeittelesů

Jméno Jeitteles (Geidels) se zrodilo v pražském ghettu v 16. století a po přeslici je celý tento rod odvozován přímo od proslulého židovského náboženského myslitele, pedagoga a vědce rabbiho Löwa (asi 1520 – 1609), hrdiny řady pověstí, spjatých s legendární postavou Golema. Nejstarší dochovaná zmínka o této rodině je zápis vlastnictví pražského domu Mosese ben Simona z roku 1615;  nositel tohoto jména Moses Jeitteles zemřel v Praze v roce 1629. Jeho syn Löb byl již dvorním lékařem – a zde začíná lékařská a přírodovědná tradice proslulé pražské rodiny Jeittelesů.

Prvním židovským lékárníkem v Praze byl Hirschl Jeitteles, který koupil jednu z nejstarších městských lékáren, založenou již v roce 1430 a od císaře Josefa II. obdržel nové privilegium k jejímu znovuotevření. Podle dochovaných archivních pramenů pokračoval v provozování této lékárny Löbl Jeitteles, jehož syn Jonas Mischel (1735 – 1806) vynikal nadprůměrným nadáním. Protože v časech jeho mládí nebylo dovoleno studovat osobám židovského Celý článek »

Zahraniční studie varuje: O víkendech umírá v nemocnicích více pacientů!

Pro pacienty je přijetí do nemocnicnice ve víkendových dnech mnohem rizikovější, než nastoupit léčení ve všední den: hrozí jim o 10 % větší riziko, že se domu již nevrátí. Proč? Odpověď obsahuje nová americká studie, vycházející ze sledování třiceti milionu hospitalizovaných nemocných. Příčinou by mohl být víkendový režim většiny nemocnic, které by podle výzkumníků měly změnit zavedený systém péče. Hlavním viníkem je tedy horší úroveň ošetřování, než jaké se pacientům dostává během týdne.

Vědci z několika univerzit shromažďovali do dobu pěti let informace o pacientech nemocnic v pětatřiceti amerických státech. Během této doby se jim podařilo shromáždit na tři desítky milionů lékařských záznamů, z nichž vyvodili jednoduchý závěr: přijít do nemocnice o víkendu je horší než ve všední den. Podle statistiky totiž umírá o deset procent víc lidí přijatých o víkendu než těch, kteří potřebují péči během pracovního týdne. Celý článek »

Vzpomínka na generála zdravotnictva MUDr. Vladimíra Haeringa

(1882 – 1942)

 

“V káznici Hamelu v Německu

 

obětoval život za svoji vlast a národ”

 

(Nápis na hrobu MUDr. Vladimíra Haeringa na hřbitově v Benešově)

 

Jednou z nejvýznamnějších osobností vojenského zdravotnictví a Československého Červeného kříže (ČSČK) v období let první čs. republiky byl generál MUDr. Vladimír Haering. Protože jeho jméno vstoupilo nezaslouženě do stínu zapomnění (pro jeho angažovanost v bojích našich legií s bolševiky zcela záměrného), připomeňme si dvě jubilea v jeho životě ještě z loňského roku – 130. výročí narození a 70. výročí předčasného úmrtí. Celý článek »

Z historie obávané zubní vrtačky

Co si budeme povídat, na návštěvu u zubaře se těší málokdo, a to i přesto, že je v současné době k dispozici celá škála tišících prostředků a moderní stomatologická technika. Svým charakteristickým zvukem se řadí k těm nejnepříjemnějším a sama pak k nejobávanějším lékařským nástrojům. Ano, dnešní vyprávění z historie medicíny patří zubní vrtačce.

Zubní kazy samozřejmě trápí lidstvo již od pradávna. První dochované stopy práce pravěkých lékařů v různých částech spadají již do období sedm až devět tisíc let př. n. l. Tehdejší rádoby zubaři používali smyčcové vrtáky s pazourkovým ostřím, které se přiložilo na pacientův zub a poté roztáčelo tětivou malého luku. Celý článek »

Na počátku byla Neznámá ze Seiny

Francouzská metropole Paříž je plná tajných symbolů a tajuplných příběhu, které přetrvávají věky.Patří mezi ně také Neznámá ze Seiny – neidentifikovaná dívka, která se patrně utopila v řece na sklonku osmdesátých let 19. století. Její totožnost se nikdy nezjistila, na těle nebyly nalezeny žádné známky násilí, i její odchod zůstal zahalen tajemstvím; předpokládá se, že šlo o sebevraždu. Než mladou ženu (věk byl tehdy patologem podle jemnosti její pleti odhadován na šestnáct let) pohřbili do neoznačeného hrobu, sejmuli ji posmrtnou masku. Neví se přesně proč, možná kvůli zjištění totožnosti nebo kvůli  neobyčejné kráse. Její podoba  okouzlila Pařížany a stala se nejen oblíbeným morbidním symbolem tehdejší bohémy, ale také inspirací pro mnoho uměleckých děl první poloviny 20. století. Dokonce se nějaký čas kopie této posmrtné masky vyráběla ve velkém a prodávala jako L´Inconnue de la Seine. Celý článek »