Metrický systém byl u nás zaveden již před více než 140 lety

MojeZdraví.org – vše o zdraví | Informační magazín

Měření je činnost, která lidstvo provází již od jeho nejstarších dějin. Aby bylo možné měřit, je nutné zvolit vhodné jednotky. V průběhu času jich bylo používáno mnoho, avšak jejich definice byly nedokonalé, hodnoty časově nestálé a s omezením místa platnosti; nejen státy a města, ale i jednotlivá významná tržiště měla své míry. Je zajímavé, že největší chaos v měřících jednotkách byl ve středověku v době zakládání a rozvoje měst. Výrazněji se snahy o sjednocování měrných soustav v Evropě začaly projevovat na sklonku 18. století s rozvojem vědy a techniky, výroby a obchodu. Největší spisovatel a filozof francouzského osvícenství Voltaire si kdysi povzdechl, že nebýt aféry s babylonskou věží, vše by bylo jednodušší, protože celý svět by mluvil francouzsky. Byla v tom sice ironie namířená na francouzskou národní pýchu, je ale pravda, že metrický systém, který vcelku úspěšně vnesl řád do zmatku historických jednotek měr a vah, je dítkem Velké francouzské revoluce. Po porážce Napoleona počátkem 19. století sice vzalo jeho uspořádání Evropy za své, v řadě zemí však po něm zůstal zachován metrický systém měření a vážení.

První Mezinárodní konvence o metrickém systému byla podepsána v Paříži v roce 1875 zástupci vlád 18 zemí včetně Rakouska-Uherska. Po roce 1918 nově vzniklá ČSR se stala signatářem metrické konvence v roce 1922. Metrický systém je založen na dvou pilířích: pojmu metr a na dekadickém (desítkovém) počítání jeho násobků a dílů (v počáteční době měl pouze dvě jednotky – metr a kilogram). Základem této soustavy se stala míra délková, pojmenovaná metrem a definovaná jako desetimiliontý díl 1/4 zemského poledníku procházejícího Paříží. Název metr navrhnul významný francouzský matematik a astronom Jean Ch. Borda; odvodil jej od řeckého slova “metron”, tedy míra, měřidlo. Názvy dekadických násobků a dílů vymyslel člen Mezinárodní metrologické komise Holanďan van Swinden.

Na území habsburské monarchie byl v průběhu posledních století její existence několikrát učiněn pokus o sjednocení měr a vah. Nikdy však k němu úplně nedošlo, a to pro značnou decentralizovanost cejchovní služby do jednotlivých království a zemí, jež byly zastoupeny v tehdejší říšské radě. Císařským nařízením Marie Terezie z roku 1764 platila tzv. Tereziánská nebo také Vídeňská soustava měr a vah; nejznámější délkové jednotky byly palec (0,026 m), stopa (0,316 m), loket (0,777 m), sáh (1,896 m) či poštovní míle (7 585 m).

Zásadní obrat ke zlepšení pořádku v mírách a váhách a jednotnosti v nich nastal v roce 1871, kdy byly zákonem ze dne 23. července (novelizace 1876, 1884 a 1893) ve všech zemích Předlitavska – tedy také v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – zavedeny výhradně metrické délkové míry a závaží. Tento zákon u nás platil prakticky až do roku 1962, kdy byl vydán nový zákon č. 35/1962 Sb.,o měrové službě.

Poslední z vyspělých zemí, jež metrické míry postupně přejaly, byla Velká Britanie – ta přistoupila ke konvenci teprve v roce 1966! Nicméně v běžném životě se Britové dodnes nepřeorientovali – konzervativní ostrované totiž už od roku 1101 uznávají svůj proslulý yard (1 yard = 0,944 metru). Mimochodem, původně to byla vzdálenost špičky nosu a konce palce upažené ruky anglického krále Jindřicha I. …

Ryze českým důsledkem vlivu dekadické metrické soustavy je metr piv jako míra pro množství vypitého nápoje. Jednotka je odvozena z počtu půllitrů postavených v zákrytu do řady, jejíž délka je nejblíže jednomu metru. Zpravidla představuje 10 až 11 půllitrů piva (podle typu sklenice) s případným doplněním jednoho až dvou panáků destilátu navíc. Definice metru piva není závislá na jeho druhu. Konzumace takového množství obvykle způsobí těžkou opilost, neboť hladina alkoholu v krvi stoupne až na dvě a půl promile. V roce 2001 byl před hospodou v malé obci Dobříči u Prahy instalován veřejně přístupný etalon regulérně zavedené jednotky metr piv v podobě kamenného stolu, provedeného ze žuly s certifikací Českého metrologického úřadu, potvrzující její mezinárodní standard.

Jak vidno, měření je staré jako lidstvo samo. Vývoj měrových jednotek byl a je nedílnou součástí rozvoje civilizace. Konečně máme odpověď na to proč se říká: “Dvakrát měř a…”.

Autor: Bohumil Tesařík

Přečtěte si také:

  • Chraňme se před zbytečnými účinky elektrosmoguChraňme se před zbytečnými účinky elektrosmogu Žijeme trvale v prostředí znečištěném nejen výfukovými plyny a průmyslovými zplodinami, ale také elektrosmogem. Tímto pojmem nazýváme souhrnně elektromagnetická pole a vlny, která vznikají v důsledku technické činnosti člověka a vykazují […]
  • PAŘÍŽSKÁ CHARTA PROTI RAKOVINĚPAŘÍŽSKÁ CHARTA PROTI RAKOVINĚ Dne 4. února 2000 byla podepsána na Světovém summitu proti rakovině na počátku nového milénia s cílem zainteresovat vládní i nevládní organizace k úsilí za snížení výskytu tohoto onemocnění, podporu práv pacientů, podporu výzkumu a […]
  • Čokoláda pro zdravíČokoláda pro zdraví Dobrá zpráva pro všechny "čokoholiky" Jedinečnou chuť čokolády milují lidé po celém světě a je dnes pro mnoho lidí součástí každodenního života: kousek čokolády jako zákusek, mandlová čokoláda k odpolední kávě nebo bonbon jako sladkost […]
  • PerinatologiePerinatologie Je to vědní obor zabývající se péčí o zdravý vývoj jedince a poruch tohoto vývoje v perinatálním období. Perinatální období, jde časově o období zahrnující jednak poslední fázi nitroděložního vývoje plodu a jednak první hodiny a dny po […]
  • Aktuální výsledky výzkumu postojů české společnosti k lékařům a lékárníkůmAktuální výsledky výzkumu postojů české společnosti k lékařům a lékárníkům V současné často bouřlivé atmosféře diskusí o rozsahu a obsahu zdravotnické reformy provedla společnost Factum Inventio, založená již před dvaceti lety jako jedna z prvních soukromých agentur pro zkoumání politických, ekonomických a […]
  • Známky předčasného poroduZnámky předčasného porodu Jako předčasný porod se označuje porod, který začne před 37. týdnem těhotenství. Takto zní definice z knihy. Jak si to ale v objasnit v praxi? Jsou ženy, které, i když rodí své třetí dítě, tak nikdy nedonosily své miminko do 40. týdne a […]


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *