Na počátku byla Neznámá ze Seiny

MojeZdraví.org – vše o zdraví | Informační magazín

Francouzská metropole Paříž je plná tajných symbolů a tajuplných příběhu, které přetrvávají věky.Patří mezi ně také Neznámá ze Seiny – neidentifikovaná dívka, která se patrně utopila v řece na sklonku osmdesátých let 19. století. Její totožnost se nikdy nezjistila, na těle nebyly nalezeny žádné známky násilí, i její odchod zůstal zahalen tajemstvím; předpokládá se, že šlo o sebevraždu. Než mladou ženu (věk byl tehdy patologem podle jemnosti její pleti odhadován na šestnáct let) pohřbili do neoznačeného hrobu, sejmuli ji posmrtnou masku. Neví se přesně proč, možná kvůli zjištění totožnosti nebo kvůli  neobyčejné kráse. Její podoba  okouzlila Pařížany a stala se nejen oblíbeným morbidním symbolem tehdejší bohémy, ale také inspirací pro mnoho uměleckých děl první poloviny 20. století. Dokonce se nějaký čas kopie této posmrtné masky vyráběla ve velkém a prodávala jako L´Inconnue de la Seine.

Albert Camus přirovnával záhadný úsměv dívky k Moně Lise. Britský spisovatel a kritik Al Alvarez napsal ve své studii o sebevraždě The Savage Gos (Savage Bůh) v roce 1972: “…celá generace německých dívek utvářela svůj vzhled podle ní.” Pokládá také Neznámou ze Seiny za erotický ideál přelomu 19. a 20. století, podobný Brigitte Bardotové v padesátých letech. Domněnky o jejím osudu byly také inspirací pro román Reinholda Conrada Muschlera Die Unbenkante (Neznámá) z roku 1934, je jednou z hlavních postav umělecky nejzdařilejšího a také nejznámějšího autobiografického románu Aurélien Louise Aragona (1944). V české literatuře nejvýrazněji inspirovala Vítězslava Nezvala ke stejnojmenné nedokončené básnické skladbě ze sbírky Básně noci (1930). Básník popisuje výraz v tváři mrtvé, která je až nadpozemsky krásná a zvědavě uvažuje nad tím, co člověk asi v okamžiku smrti zažívá.

Dochovaná posmrtná maska se však stala pro mnoho lidí po celém světě známou a užitečnou: tvář Neznámé ze Seiny se často používá na figurinách k nacvičování první pomoci. V polovině padesátých let minulého století se americký lékař (narozený ve Vídni a snad českého původu) prof. Peter J. Safar (1924-2003)  soustředil na možnosti resuscitace mimo nemocnici, na první pomoc lidmi bez lékařského vzdělání, tzn. uvolnění dýchacích cest, dýchání z úst do úst a nepřímou masáž srdce. Byl totiž přesvědčen, že jeho techniku kardiopulmonární resuscitace by se měl naučit každý, že zachrání spousta životů. Proto vymyslel loutku v životní velikosti, na které by se lidé mohli v resuscitaci cvičit. Spojil se s výrobcem hraček (panenek) Norem Laerdalem a ten se pustil do průmyslové realizace. Loutka dostala tvář dívky ze Seiny a jméno Resusci Anne. Ještě připomeňme, že Dr. Safarovi, dlouholetému přednostovi Resuscitačního výzkumného centra v Pittsburghu, byl Univerzitou Karlovou udělen titul doktor honoris causa lékařských věd – bohužel až v roce 2005 in memoriam.

Pro úplnost dodejme, že se u nás v kursech první pomoci vypráví o vzniku “Anduly”, figuriny pro nácvik umělého dýchání, jiná příhoda, Prý se šestnáctiletá dcera Anna jednoho švédského lékaře topila v rybničku za jejich domem. Když přijela ambulance, nikdo děvčeti nedal dýchání z úst do úst, proto to nikdo ze saniťáků prostě neuměl. Když se doktor potom vyptával, proč jeho dceru nerescituovali, dozvěděl se, že tato resuscitace se dá naučit pouze na mrtvých lidech. A tak lékař sednul a vyrobil Andulu, aby se všichni mohli naučit, jak se dýchá z úst do úst. Andula dostala tvář a jméno na památku utonulé dívky..

Autor: Bohumil Tesařík

Přečtěte si také:

  • Knižní rádce pro každodenní život s Parkinsonovou chorobouKnižní rádce pro každodenní život s Parkinsonovou chorobou "Počátek zdraví spočívá ve znalosti vlastní nemoci." Miguel de Cervantes "Nejspolehlivější lék proti nemoci je nevšímat si jí a tvářit se, jako by nebyla." Arabské přísloví Každý rok se zvyšuje průměrný lidský věk o čtyři […]
  • Chlumského roztoku se pro jeho charakteristický zápach také říká “vůně nemocnic”Chlumského roztoku se pro jeho charakteristický zápach také říká “vůně nemocnic” (Kdo vypije větší množství "chlumáku", naordinoval si smrt) "Člověk, který nikdy nedělá chyby, je člověk, který nikdy neudělal nic." (Theodore Roosevelt) "Dlouhá zkušenost mne naučila bát se lékařů stejně jako nemoci." (Henry […]
  • Z historie elektrokardiografie: Willem EinthovenZ historie elektrokardiografie: Willem Einthoven /Žádné slušné zdravotnické zařízení dnes nemůže existovat bez elektrokardiografu (EKG). Srdce je pumpou, která se po celý život nezastaví a proto jeho činnost přitahovala pozornost vědců a lékařů od nepaměti. Až do dvacátých let minulého […]
  • Rok 1810: První “plechová” konzerva otevřela jídlu nové obzoryRok 1810: První “plechová” konzerva otevřela jídlu nové obzory Dlouhá staletí - první záznamy pocházejí ze starého Egypta a Řecka - se potraviny rostlinného i živočišného původu na delší čas uchovávaly pomocí nasolování, uzení nad doutnajícím dřevem, máčení v alkoholu či octu, kvašení, vysoušení, […]
  • Hippokrates a tradiční vztah lékaře a nemocnéhoHippokrates a tradiční vztah lékaře a nemocného V minulosti byl lékař velice váženou a uznávanou osobou a to jak pro své lékařské umění, tak i pro svou mravnost a moudrost. Těmito vlastnostmi se lišil od všech ostatních lidí, protože v dalekém okolí nebyl nikdo tak vzdělaný, aby mohl […]
  • Text Hippokratovy přísahyText Hippokratovy přísahy Přísahám při lékaři Apollónovi a Asklepiovi a Hygieii a Panaceii a při všech bozích a bohyních, jež beru za svědky, že budu plnit podle svých schopností a podle svého úsudku tuto přísahu a smlouvu: Budu považovat toho, který mě naučil […]


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *